PCR testy jsou nespolehlivé

Portugalský odvolací soud rozhodnul, že PCR testy jsou nespolehlivé, a že je nezákonné posílat lidi do karantény pouze na základě PCR testu. 

Soud uvedl, že spolehlivost testu závisí na počtu použitých cyklů a množství přítomné virové zátěže.

"Pokud je někdo PCR testovaný pozitivně, když je použita hranice 35 nebo více cyklů (jak je pravidlem ve většině laboratořích v Evropě a USA), pravděpodobnost, že daný člověk je nakažený, je menší než 3 %, a pravděpodobnost, že daný výsledek je falešně pozitivní, je 97 %."

Hranice cyklů používaných u PCR testů v Indii je mezi 37-40, což spolehlivost PCR testu dělá menší než 3 % a jeho míru falešných pozitiv až 97 %.

"Pokud provedeme PCR koronavirový test u imunního člověka, nebude detekován virus, ale malá roztříštěná část virového genomu. Test se bude vracet jako pozitivní, dokud v těle budou malinkaté roztříštěné částečky viru. I když jsou infekční viry dávno mrtvé, koronavirový test může být pozitivní, protože metoda PCR násobí i malinkatou část virového genetického materiálu dostatečně na to, aby mohl být detekován."

Tato skutečnost o falešně pozitivních PCR testech byla poprvé zaznamenána na veřejnosti dr. Bedou M. Stadlerem, švýcarským biologem, emeritním profesorem a bývalým ředitelem Imunologického institutu na univerzitě v Bernu.

Mika Salminen, finský šéf zdravotnického bezpečí v překvapivém odhalení zavrhnul rady od WHO s tím, že WHO nerozumí pandemiím, a že jejich koronavirový testovací protokol je nelogický a nefunguje.

Pokud jsou testovací protokoly WHO skutečně založeny na nejspolehlivějších, nejpřesnějších a dobře zdrojovaných technologiích a výzkumným metodologiích na světě, neměli by vědět o jeho zanedbatelné efektivitě a jeho dopadu ve vyvolávání paniky a chaosu? WHO vskutku ví, že nefunguje, a to není poprvé, kdy tato kritika zazněla.

WHO v minulosti v roce 2010 byla přistižena při zfalšování pandemie, a byla přinucena přiznat, že její metodologie měření virality neboli šíření nemoci namísto její vážnosti, byla nesprávná.

S podivem tedy pozorujeme ovce, které si nechají dobrovolně šťourat v nose až k hranici mozku jen protože jsou k smrti vyděšené hysterií sdělovacích prostředků a manipulativními prohlášeními nekompetentní vlády. To že za tento pochybný úkon ještě platí tisíce korun z vlastní kapsy je jejich věc. A to, že se nakonec se nechají zavřít do karantény včetně celé rodiny je také jejich věc. Ale, že nahlásí ještě spoustu dalších, kteří o toto vůbec nestojí a nic jim není se dá srovnat pouze s udavačstvím za éry bolševické. Samozřejmě, že každá udavačská akce znamená další mrzký peníz do kapsy čímanů obchodujících s testy.