Čí zájmy hájí vláda?

Žádost o poskytnutí informací ze dne 15. 9. 2022

Ústav obdržel žádost o informace, která se týkala léčivého přípravku PAXLOVID .

Ústav žadateli informoval, že tento léčivý přípravek je na trhu od 5. 9. 2022. Údaje o reálné spotřebě, (dle Pokynu DIS-13 o hlášení dodávek distribuovaných humánních léčivých přípravků) bude Ústav znát až v říjnu 2022. Více informací v tuto chvíli nemá Ústav k dispozici.

Dále Ústav žadateli sdělil, že léčivému přípravku PAXLOVID nebyla Ústavem stanovena ve správním řízení podle části šesté zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, maximální cena ani výše a podmínky úhrady, a ani takové správní řízení neprobíhá.

Cena přípravku je tak odvislá od smlouvy uzavřené mezi držitelem registrace a Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ) a cenu MZ nezveřejňuje kvůli důvěrnému režimu této smlouvy: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/ministerstvo-podepsalo-s-firmou-pfizer-smlouvu-o-dodavkach-paxlovidu/. Léčivý přípravek bude hrazen v rámci nového mimořádného výkonu. Více informací je možné nalézt např. zde: https://media.vzpstatic.cz/media/Default/dokumenty/covid-19/organizacni-opatreni_10_2022-vydani-lp-paxlovid.pdf.

Ústav dále uvedl, že na svých webových stránkách zveřejňuje informace o cenách a výši a podmínkách úhrady, které Ústav stanovil léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely ve správním řízení. Vzhledem k tomu, že léčivému přípravku PAXLOVID nebyly maximální cena a výše a podmínky úhrady stanoveny, nemohou být ani publikovány na webových stránkách Ústavu. Nákladovou efektivitu vzhledem k neproběhlému správnímu řízení Ústav nehodnotil.

Dostali snad zákaz zveřejnit zásadní informace?

Ministerstvo zdravotnictví odmítá navrhovanou smlouvu na dodání léku Paxlovid na covid-19. Antivirotikum tak pro české pacienty zatím k dispozici nebude. Zjistil to Český rozhlas. Šéf resortu Vlastimil Válek z TOP 09 řekl, že se mu nelíbily podmínky výrobce. Společnost Pfizer to odmítla komentovat. Válek ale druhým dechem dodává: "Máme dostatek jiných antivirotik, která se ukazují lépe, než byl paxlovid nebo než byly ty studie. Máme antivirotika, léků je několik typů. Máme ty, které potřebujeme."

Můžeme se tedy ptát. Co přimělo Válka změnit během jednoho měsíce názor?

Za kolik se nakupuje Paxlovid v jiných zemích?

V Indii nakoupíme Paxlovid za 9.500 Rupií což je při kurzu 1:0,27 je cena 2.565,-Kč za balení. Toto je zřejmě důvodem, proč MZ ČR nemá zájem zveřejnit skutečně zaplacenou cenu. Jediné co nás v této chvíli napadá je otázka: kdo se na tom zase napakoval? Pokud budeme dobře počítat, tak nákup v hodnotě 1,5 miliardy korun nám postačuje na nákup 56.250 balení Paxlovidu. Pokud bychom vyjednali cenu, za kterou nakupuje Indie, tak bychom zaplatili za zbytečný farmaceutický přípravek 144.285.000,-Kč a ušetřili bychom asi 1.355.000.000,-Kč. Kdo je tedy zodpovědný za škodu ve výši více jak 1,3 miliardy korun?

"Jsme velmi hrdí na to, že společnost Pfizer dokázala včas vyvinout a přinést pacientům nejen ochranu ve formě vakcíny, ale také léčbu ve formě antivirotika. Tato kombinace umožňuje každé zemi efektivně předcházet devastujícím následkům covidu a jsem si jistý, že také v České republice zabrání mnoha případným dalším těžkým stavům či dokonce úmrtím a významně sníží zdravotní náklady na léčbu onemocnění covid-19," řekl generální ředitel společnosti Pfizer v ČR Pavel Sedláček.

Výsměch všem, kteří hradí nemocenské pojištění. Zbude vůbec ještě něco na běžnou zdravotní péči?

Alternativa tomuto předraženému léku?

Již Profesorem MUDr. Jiřím Beranem, CSc. vyzkoušený a popsaný léčivý účinek léku Isoprinosine lze použít a již také k použití došlo. 

Isoprinosine je imunomodulační lék, který se používá v medicínské praxi již od roku 1971 a nyní je k dispozici v přibližně 70 zemích světa. Díky detailnímu imunologickému výzkumu především ve Velké Británii v posledních 5 letech již víme, jak v zásadě působí. Preparát je účinný v léčbě různých akutních nebo chronických virových infekcí. Isoprinosine ovlivňuje imunitní systém komplexně, nicméně v ochraně proti virové infekci moduluje cytotoxicitu T lymfocytů adaptivní imunity a v přirozené imunitě především NK buněk, jejichž počet se výrazně zvyšuje již za 90 minut po podání léku a dvojnásobné hodnoty dosahuje již pátý den podání léku.

Isoprinosine stimuluje imunitní systém, který v počátku Covid-19 není ještě postižen (kolem konce prvního týdne onemocnění se již objevuje právě lymfopenie díky supresivnímu působení viru) a tak včasné podání léku by mělo výrazně pomoci v nastartování obrany 

A co je vůbec zásadním je cena tohoto léku. V balení po 50 tabletách je cena 481,71 Kč za balení s doplatkem max. 130,65 Kč. Je tedy v zásadním nepoměru k podivné ceně Paxlovidu. 

Co říci závěrem?

Pokud bychom přistoupily na konspirační teorie, tak musíme uvést, že pod prohlášením WHO se skrývá další vlna podivných nákupů a machinací spojených s covidem. Koleruje to s dalšími kroky, které očividně směřují k podezření z korupce. To je poděkování pana Pavla Sedláčka za výtečný obchodní tah, změna názoru ministra Válka v průběhu jednoho měsíce, neskutečná cena za dodaný Paxlovid, stažení ceny ze serveru SÚKL a vyjádření tohoto ústavu k nezveřejnění, kdy se opět vláda nebo MZ dohodlo ve smlouvě s Pfizerem, že toto není veřejná informace, přestože je hrazeno z veřejných peněz. Tedy z peněz nás všech. Máme tety právo vědět, co se za naše peníze kupuje a za kolik. 

Samostatnou otázkou může být odpovědnost zúčastněných za případnou škodu, která tímto mohla vzniknout státu? Tam by ovšem bylo třeba prokázat porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ZÁKONA č. 40/2009 Sb. Ovšem vláda o další úřady buď ve své aroganci nebo ztráty veškeré odpovědnosti za své jednání si domnívají, že to dopadne jako vždycky. To je, že opět zametou vše pod koberec.

Pod pojmem škoda se přitom "rozumí především jakékoli zmenšení hodnoty (užitné i směnné) opatrovaného nebo spravovaného majetku, k němuž by nedošlo, kdyby byl majetek spravován nebo opatrován řádně. Škodu lze mj. spatřovat i v případě, jestliže při dispozici se spravovaným nebo opatrovaným majetkem pachatel v důsledku porušení povinnosti neobdrží za jeho zcizení (nebo za zcizení jeho části) odpovídající protihodnotu, kterou by jinak bylo možno získat."

Z hlediska subjektivní stránky je zřejmé, že trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, který je upraven v ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, vyžaduje úmyslné zavinění. Nicméně za zmínku stojí i skutečnost, že tento trestný čin má v ustanovení § 221 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku také svoji nedbalostní alternativu, kde postačuje nedbalostní zavinění. V případě ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku se obvykle vychází z přesvědčení, "že správce věděl, že svým jednáním může způsobit škodu, a přesto rozhodl, hlasoval nebo podepsal smlouvu."